Můj blog se přestěhoval. Přesměrovávám…

Měli byste být automaticky přesměrování. Pokud se tak nestane, pokračujte na http://blog.stastnarodina.com/honza/ a upravte si svoje záložky.

úterý 1. dubna 2008

Přestěhováno

Od RSS čtečky nečekejte z mého blogu nic nového. Přestěhoval se na http://blog.stastnarodina.com/honza

.

pátek 8. února 2008

Ztracená hodina

Právě jsem ztrávil téměř hodinu přemítáním nad tím, jestli je větší tupec PHP nebo já.

Měl jsem kód v tomto smyslu:

$a = array(
                1 =>"one",
                3 =>"two",
                5 => "three"
          );
foreach($a as $key=>&$val) {
        if($key == 3) {
                unset($a[$key]);
        } else {
                $val = 'changed';
        }
        unset($key, $val);

}
print_r($a);
Očekávaný výstup byl:
Array
(
    [1] => changed
    [5] => changed
)
ale já pořád dostával:
Array
(
    [1] => changed
    [5] => three
)

Když už jsem došel do stádia, kdy jsem byl přesvědčen, že větší blbec je PHP, otevřel jsem bugzillu PHP a po chvíli neuspěšného hledání stejné chyby jsem zakládal nový bug report.

Jeden z prvních údajů, které jsem ale musel vyplnit, bylo verze PHP. Používám 5.2.0, což je mimo jiné aktuálně i verze v Debian stable, což je náš hosting. Tato verze ale na výběr nebyla a byl jsem instruován upgradovat na 5.2.5. Pokorně jsem poslechl a stáhl 5.2.5. K mé zlosti se problém v této verzi už neobjevuje. Ani v changelogu jsem ale nenašel žádný záznam, který by se této chyby týkal.

Vzhledem k tomu, že Debian asi jen tak upgradovat nebude, budu muset najít nějaký způsob, jak to obejít.

Štítky: , ,

čtvrtek 7. února 2008

Outlook "smrdí" (Outlook sucks)

Když jsem se dnes rozčiloval u mamky v práci nad jejím Outlookem, narazil jsem na zajímavý seznam 67 důvodů, proč Outlook "smrdí"

Mě osobně z toho seznamu nejvíce irituje magie kolem kontaktů – v nové zprávě nejsou doplňovány adresy, které mám v adresáři.

Je až k nevíře, že program, který je dnes standardem pro správu pošty, času a kontaktů (PIM), obsahuje pořád tolik věcí, které nefungují podle očekávání uživatele (nebo v horším případě nefungují správně nebo vůbec).

Osobně jsem už absolvoval přechod Thunderbird<->Outlook několikrát (většinou jsem střídal s každou reinstalací systému, takže tak jednou za rok). Poslední migrace se konala v prosinci, kdy jsem dostal HTC TyTN II s Windows Mobile a samozřejmě jsem chtěl mít synchronizovaný kalendář a kontakty.

Thunderbird není nijak dokonalý, ale v některých ohledech jsem s ním mnohem více spokojen než Outlookem (spam filtr, filtry pošty, rozšiřitelnost). Jeho největší bolest je absence dobrého integrovaného kalendáře (ne, Sunbird toto kritérium opravdu nesplňuje).

Nikdo s tím asi nic nenadělá. Office všichni potřebujeme. Nezbývá, než doufat, že Microsoft vyslyší volání svých zákazníků a třeba s tím něco udělá.

Štítky: ,

úterý 5. února 2008

Soutěž o cenu Munkovy nadace

Finalisti soutěže o cenu Munkovy nadace

Po čtyřech letech jsem se na Gymnáziu Jiřího Ortena opět účastnil ústních obhajob prací zařazených do soutěže o cenu Munkovy nadace. Tentokrát jsem tam už nebyl jako nervózní soutěžící, ale jako jeden z publika.

Již posedmé měly studenti třetích a čtvrtých ročníků gymnázia možnost utkat se o velmi lákavou hlavní cenu, kterou je 4–týdenní kurz angličtiny v městě Bournemouth na jihu Anglie. Výherce druhé ceny se vypraví na to samé místo na 14 dní.

Soutěží s takto hodnotnými odměnami (první cena lze vyčíslit částkou přesahující 50 tisíc Kč) se může pochlubit jen málokterá střední škola. Finanční prostředky dodává již zmiňovaná Nadace prof. Dr. Františka Munka a Naděždy Munkové, kterou v porotě zastupoval pan inženýr Navrátil. Prof. Munk, absolvent kutnohorského gymnázia, který se během studia také dostal na zahraniční stáž, se rozhodl tuto nadaci založit za účelem podpory nejnadanějších studentů.

Tento rok se finále účastnilo 8 studentů. Prvním úkolem bylo napsat anglickou esej na jedno z daných témat a následně ho obhájit při veřejné prezentaci. Byla diskutována témata globalizace, přítomnosti amerického radaru na našem území, generačních propastí a vlivu americké kultury. Porota hodnotila jak jazykovou úroveň tak i schopnost obhájit názor.

Musím dát za pravdu porotcům v tom, že jazyková úroveň v hodnocení nakonec nemohla hrát velkou roli, protože byla u všech studentů na vysoké úrovni. Tím jsem byl velmi příjemně překvapen a potěšen. Podle slov mnohým finalistů je globalizace nezastavitelným jevem. S ní jde bezpochyby ruku v ruce i stále se rozšiřující nutnost znalosti anglického jazyka. V současnosti vyučuji angličtinu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. V této pozici se setkávám s absolventy různých středních škol. Je smutné vidět, jak mnozí z nich s jazykem zápasí a jak pro některé končí studium informatiky právě kvůli angličtině. Velmi mě tudíž potěšila jazyková výbava finalistů soutěže. K této schopnosti někteří přidali i umění argumentace a nejlepší z nich si odnesli hodnotné ceny.

Jsem vděčný GJO i Munkově nadaci za příležitosti, díky kterým jsem mohl hodně načerpat.

Kéž by jednoho dne byla úroveň angličtiny všech absolventů středních škol taková, s jakou jsem se měl možnost setkat na Gymnáziu Jiřího Ortena.

Podívejte se na komletní výsledky a fotogalerii.

Štítky:

sobota 2. února 2008

Bluetooth handsfree - zklamání

Handsfree headset používám již celkem dlouho. Hodně jsem si na něj zvykl. Díky službě Vodafone Kamarádi totiž naše hovory s Míšou často dosahují hodinové hranice a když má člověk celou tu dobu držet telefon u ucha, začne ho přinejmenším bolet ruka (když opomenu záření, které smaží přímo do jeho mozku).

Můj předchozí telefon Siemens M65 (chvílemi se mi ještě stýská) neměl bluetooth, tak jsem si dokoupil drátové handsfree. U mého nového přístroje HTC TyTN II byla součástí balení sluchátka s mikrofonem. Ta jsou na telefonování ale celkem nepohodlná, tak jsem se rozhodl, že konečně povýším na BT hansfree.

Včera mi dorazilo sluchátko Nokia BH-202, které jsem si vybral hlavně kvůli dlouhé výdrži baterie (inzerují až 10 hodin hovoru). První dojem byl dobrý - sluchátko parádně drží za uchem, bezproblémově se spárovalo s telefonem a hlasitost je také dobrá (pro telefonování v jedoucí tramvaji je dobrá hlasitost nezbytná). Příjemná je také kompatibilita s hlasovým vytáčením.

Dnes jsem se sluchátkem telefonoval trošku více a přichází celkem velké zklamání. Kvalita hovoru je velmi špatná. Při běžném používání, kdy mám telefon položen před sebou na stole, je slyšet praskání, které často přerušuje hovor do takové míry, že není pořádně rozumnět.

Poohlížel jsem se po internetu, jestli bych se někde nedozvěděl, čím by to mohlo být, ale moc úspěšný jsem nebyl. Nejvíce jsem podezíral Wifi router. Po jeho vypnutí byla ale kvalita stejná, takže tím to zřejmě nebylo. Mírně jsem také podezíral bezdrátovou myš, ale tu jsem už také vyloučil, protože kvalita hovoru je stejná v jiných místech.

Teď mi asi nezbývá než jen doufat, že se to zpraví nebo dál pokorně používat drátové handsfree.

Štítky:

neděle 20. ledna 2008

C++ round

27.1. Aktualizováno: Někdo mě emailem upozornil (za což děkuji), že moje řešení funguje pouze pro kladná čísla. Zde je řešení, které nabízí on (mírně upravené, aby fungovalo po pouhém Cut&Paste :) ):

#include <cmath>
int function round(double num) {
  char sign = static_cast(num/fabs(num));
  return static_cast<int>(sign* (fabs(num)+ 0.5));
}
Původně jsem zde vlastně měl funkci, která také fungovala dobře jak pro kladná, tak pro záporná čísla:
#include <cmath>
int function round(double num) {
  return static_cast<int>(floor(num+0.5));
}

Nedá mi to a musím o tom napsat. C++ je jazyk, který moc v oblibě nemám a dost mě štve (hlavně teď, když musím programovat závěrečný příklad do kurzu C++ a potřeboval bych dělat úplně jiné věci)

Nejvíc mě asi štve, jak dlouho mi trvá, než najdu řešení nějaké chyby. Už už jsem se teď chtěl znova naštvat, jak je to C++ pitomé, že ani nemá zadefinovanou funkci round pro zaokrouhlení desetinného čísla na celé (pěkně od pěti desetin nahoru, jinak dolu), když mi google poradil parádní fintu. Stačí přičíst 0.5 a a vzít nejbližší nižší celé číslo (čili floor, které v C++ existuje).
Céčková funkce potom vypadá takto triviálně:

int round(double num) {
 return (int)(num+0.5);
}

Jsem asi z řady těch hloupějších a pohodlnějších programátorů a vůbec by mi nevadilo, kdyby taková funkce byla také zahrnuta v knihovně (nejlépe i s možností nastavení přesnosti zaokrouhlování). Takové funkce podle mě k modernímu jazyku patří.

Toto považuji jako mnohem lepší komfort pro programátora.

Štítky:

pondělí 14. ledna 2008

Vánoce

Vánoce mám rád. Je to pro mě čas pohody a odpočinku. Nijak mě ani nesíří, že je to kalendářem daný "Čas pohody" (ono kdo ví, jestli bych si takový čas v roce vyhradil, kdyby to v tom kalendáři nebylo...)

Letos jsem si užil Vánoce obvzlášť dobře. Celý týden jsem si hrál se svou novou hračkou HTC TyTN II, spal do dvou odpoledne, chodil hrát hokej a jedl. Pohoda.

Mnoho lidí má s Vánoci spojené dárky. Já taky. Pro mě ale Vánoční dárek není cokoliv, co se dá pod stromek. Dávat opravdové dárky podle mě není vůbec jednoduché a ne každý to umí. Klíč k dobrému vánočnímu dárku je podle mě "potěšit" a i trošku "překvapit". K tomu, abyste toto dokázali, musíte obdarovaného dobře znát.

Cena u dobrých dárků podle mě také velkou roli nehraje. Ne, opravdu nepíšu o letošních Vánocích kvůli svému novému PDA. Dostal jsem ho sice v období Vánoc od svého velmi dobrého zaměstnavatele firmy DD PNEU s.r.o., ale jakkoliv milý dárek to byl, za Vánoční dárek jako takový ho nepovažuji (původně jsem ho stejně měl dostat v únoru...)

Existuje jedna kategorie dárků, kterých o Vánocích skoro děsím. Říkám jim "Dárky pro Vánoce" (nebo taky ad-hoc dárky, abych vypadal děsně chytej), tj. dárky, které se dávají jenom proto, že jsou Vánoce. Kdo mě zná tak ví, že trpím chorobnou upřímností. Je pro mě potom problém mít radost z něčeho, co se mi moc nelíbí a co asi nikdy ani nevyužiji.

Míša mě asi letos naučila rozeznávat další kategorii dárků, které jsem dříve počítal do výše uvedené kategorie. Jsou to konkrétně dárky, které si dávají lidé v církvi. Většinou celkem anonymní maličkosti. Musím uznat, že to, že někdo chce někomu udělat radost, není nikdy špatné a tudíž je to vlastně fajn. Je to asi spíš můj problém, že takové dárky neumím moc přijímat. Třeba se to časem naučím - do té doby budu při předávání talových dárků snad vždycky s Míšou a ta to umí dobře.

Štítky: